Historie

Ze vzpomínek:

Jednou jsme měli akci v Nesměni se sufi učiteli z Německa. Ludmila si s námi sedla a říká, že by byla možnost zorganizovat mezinárodní kemp, že na to dostaneme nějaké peníze. A že záleží na nás, kdo se toho organizačně ujme. První, kdo se toho ujal, byla Lucie Svobodová. Já se tenkrát nabídla, ale ještě jsem ani nevěděla, o co jde. .... Na první kemp jsme dostali nějakou dotaci, aby se to vůbec mohlo začít dělat. V té době se tady objevili manželé z Holandska, kteří koupili mlýn v Tuněchodech u Stříbra. Byla to opuštěná ruina, kterou tam zanechali Němci. A na ten kemp tehdy dorazilo hodně lidí z Německa, bylo to tak napůl. A ten první kemp se nesl ve znamení smíření mezi Čechy a Němci - odsun, válka a tak. .... V té době tam z těch zahraničních lektorů byla třeba Fatea, to byla taková kmetka bych řekla, a byli tady moji učitelé Wali a Ariënne a tehdy jsem se zamilovala do tanců...​

Druhý kemp už jsme organizovali s Miladou Chalupovou a bylo to prostě o vášni, druhý kemp jel ještě na vášni. Lidé tady v prostoru ale moc tance neznali. A na třetí kemp jsme měli možnost získat nějaký grant na zisk stanu, tak jsem to nějak anglicky sepsala, podali jsme to, přišly peníze a mohly jsme ten stan objednat. Byl s jedním stěžněm. Jednou, to bylo ještě v Tuněchodech, bylo strašlivé vedro a my tančili vodní tance, no a přišla strašlivá vichřice a stan na nás spadnul a my zůstali pod plachtou…

Po pár letech jsme měli pocit, že je potřeba nějaká změna a Nesměň nám přišla malá, tak jsme se přesunuli do Skalky, tam byl krásný sál. A tam, myslím když to bylo podruhé na Skalce, se už objevil Jonáš…